VYJÁDŘENÍ JOSEFA VÁNI K NĚKTERÝM VÝROKŮM ING. VÁCLAVA LUKY
Považuji za nezbytné vyjádřit se k některým výrokům Ing. Václava Luky, prezidenta Jockey Club ČR a člena představenstva Dostihového spolku, a.s., a uvést je na pravou míru. Našlo by se nesporně více příkladů takových výroků, uvedu však pouze dva. Jím vedený Jockey club (a předpokládám, že s jeho souhlasem) potvrdil, že Dostihový spolek i s obnoveným vedením letos (tedy v roce 2011) provozoval závodiště bez toho, že by došlo ke ztrátě jeho dobré pověsti. Toto tvrzení je však přece diametrálně odlišné od názoru většiny dostihové veřejnosti. Stačí jen připomenout známé problémy s dráhou zhruba týden před konáním Velké pardubické. Bylo pak zbytečné ze strany vedení Dostihového spolku šířit kolem této záležitosti různé „spiklenecké“ teorie. Stačilo přitom jen málo: přiznat lidskou chybu.
Osobně jsem večer před Velkou prošel její kurz a upozornil jsem na spoustu nedostatků, které mohly ohrozit regulérní průběh tohoto výjimečného dostihu. A při jejich odstraňování jsem osobně pomáhal. Stačí také připomenout názor většiny dostihové odborné veřejnosti, že dráha byla vloni nejhorší za posledních dvacet let. A nejednou vyslovenou otázkou bylo, jestli dráha „vydrží“ dva dostihové dny, včetně vlastní Velké. Mnozí majitelé a trenéři by pak určitě přispěli dalšími konkrétními a negativními příklady, které v žádném případě nepřispívaly k dobré pověsti Dostihového spolku a jeho vedení.
Nemohu se nezmínit ještě o jednom vyjádření pana Luky. Na tiskové konferenci začátkem února se nechal slyšet: „Myslím si, že ani Josef Váňa neví, jaké zájmy vlastně zastupoval.“ Mluvil jsem s mnoha novináři, kteří tento výrok slyšeli a potvrdili mi jej. Přitom jsem zhruba týden před tiskovou konferencí s Václavem Lukou sešel a informoval ho o lidech, kteří se mnou spolupracují. A byl překvapen, jací lidé za mnou stojí. Mluvil jsem s ním také o naší představě, že v budoucnu počítáme, že naše řady rozšíří další majitelé koní.
Jsem tvrdý chlap a život jde dál, bez ohledu na lidi typu Václava Luky. A jen na okraj mne napadlo, čí zájmy vlastně Václav Luka v Dostihovém spolku, anebo vlastně v Jockey Clubu ČR opravdu zastupuje. Možná by bylo zajímavé to vědět. Veškeré aktivity v souvislosti s Dostihovým závodištěm v Pardubicích a jeho budoucností jsem podnikal společně se svými přáteli proto, aby mimo jiné znovu získalo dobrou pověst, aby se zde běhaly kvalitní a dobře dotované dostihy. A na kvalitní dráze. A to není jen můj zájem. Je to zájem i dalších koňáků, pro něž nejsou dostihy jen jakýmsi koníčkem, ale i prostředkem živobytí.